Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

Hetalia

On se mi vrátí!

anime: Hetalia
Pár: S. Italie/Německo (Feliciano/Ludwig) (Chibitalia/Svatá Říše Římská)
poznámka: K Valentýnu, ale ne o Valetýnu :o)

On se mi vrátí!

 

Maďarsko držela v náručí štkající Chibitalii. „To není pravda – to nemůže být….!“ Štkal mezi vzlyky Chibitalia . „On to slíbil. Slíbil, že se vrátí!“ Jasně zelené oči plné slz se upřely na Maďarsko.

Ta si povzdechla a pohladila Chibitalii po vlasech. „Je mi to líto. Je mi to tak líto!“ I jí pukalo srdce. I ona se těšila, až se Svatá Říše Římská vrátí a budou spolu s Chibitalií tady žít. Jenže osud jim nepřál. Houpala chlapce v náručí a šeptala mu uklidňující slova. Tohle není fér…

Najednou se Chibitalia napřímil a pohlédl Maďarsku zpříma do očí. „On nemůže být mrtvý! Slíbil to! A já jsem slíbil, že budu čekat. Ať je to třeba navždy, ale já počkám!“ Maďarsko se usmála skrz slzy. „Ale on se nevrátí…“ Vzpurný pohled zelených očí ji zastavil.

„On se vrátí!“

 

***

 

Feliciano kýval nohama těsně nad zemí. Seděl na lavičce v parku a čekal. Čekal už dlouho, roky a roky, takže ta chvilka nevadí.

Moc dobře si vzpomínal na ta dlouhá staletí, kdy čekal na svou Svatou Říši Římskou. Jeho milovanou Svatou Říši Římskou. S postupem dní, let i těch staletí si uvědomoval, že sestra Maďarsko měla pravdu.

Jeho srdce pukalo a krvácelo. Snažil být se pořád stejně veselý a milý, ale jeho dávný přítel porušil svůj slib. Není tady s ním…

Když už skoro ztratil naději, tak…

Tak…

Pořád tomu nemohl uvěřit, i když to bude pěkná řádka let!

Jeho drahá Svatá Říše Římská se mu vrátila!

 

Znenadání ucítil pohlazení po vlasech. Rychle se otočil.

„Ludwigu!“ S tím skočil lehce překvapenému Německu okolo krk a pověsil se na něj.

„Feliciano…“ Německo jemně chytil Itálii kolem pasu. Jednak proto, aby měla Itálie více pohodlí, a taky aby mohl vůbec dýchat.

„Přišel jsi! A včas,“ chichotal se Feliciano, nos zabořený v mezeře mezi jeho bundou a šálou. Blaženě očichal kolínskou.
„Samozřejmě. Proč bych neměl přijít? A vůbec, co ty tu děláš tak brzo? Obvykle jsi to ty, na koho se čeká.“  

Odpovědí mu byl další smích. Itálie chtěl dolů. Německo se poslušně sehnul a spustil ho na zem. „Jednou snad můžu přijít včas, ne? A už pojď do toho kina! Nemůžu se dočkat, jak ten film dopadne!“ S tím Feliciano zatahal svého partnera za ruku. Ludwig si povzdechl a srovnal s ním krok. „Jak asi? Je to americký film...“ Feliciano se na něj otočil a věnoval mu další úsměv.

„Já vím, že to skončí šťastně. Ale mě zajímá ten děj, než se to stane, víš?“

Jak tak šli, ruku v ruce, Feliciano se pro sebe usmíval. Jeho Svatá Říše Římská se mu vrátil v podobě Německa, a co bylo důležitější – Německo ho měl moc rád… Byl teď nejšťastnější zemí na světě!

 

 

Poznámka autorky:

 

Blbá SŘŘímská! Arg. Máte představu, jak blbě se to píše? :D Strašný. Eeee. Chtěla jsem napsat něco na tenhle pár, ale múza měla dovču. A pak najednou BLIK (wow) a napadlo mě tohle. Klasické, hezké, roztomilé. Co víc si přát. Jo. Nebyla žádná pusa, ale nedovedu si představit, že by Německo v tomto bodu vztahu dalo Itálii pusu na veřejnosti. Takže nic. Příííííííště :D
Hezkej Valentýn :-*

beta-reader: Redmoony (hezkej Valentýn zlato)

 

 

Žádné komentáře
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo