Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

Star Trek

Jablko

pár: Kirk/Spock
omezení: 12+
o co go: Kirk přemýšlí (ano - on někdy přemýšlí) a Spock se k němu přidá
poznámka: Souvisí to pouze s filmem Star Trek: Budoucnost začíná

Ještě vás poprosím: Kdyby jste tam viděli nějakou chybu v názvu/jméně napiště mi to prosím.

... pak si přečtěte něco v poznámkách autorky... xD

:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_::_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:_:__::_:_:_:_:_:_

Mladík se špinavě blonďatými, nakrátko střiženými vlasy seděl v trávě a pozoroval modrou oblohu bez mráčku. Nikdo kolem něj nebyl. Věděl to. Vybral si toto místo záměrně. V pravé ruce svíral rudé jablko. S chutí se do něj zakousl. Zatím co přežvykoval, nechal své myšlenky volně plynout.

Byl kapitánem Enterprise. Vydržel na ní víc než 12 minut... Déle než jeho otec. Měl schopnou a férovou posádku. A jednoho až moc chytrého komandéra s příliš špičatýma ušima. Ušklíbl se.

Když se na Delta Vega setkal s jeho starší ‚verzí‘, nemohl uvěřit tomu, co mu starý Spock řekl. Prý jsou nejlepší přátelé. Csss. V tu chvíli tomu vůbec nevěřil. Ba právě naopak. To Spock ho vyrazil z lodi na tu planetu, která byla celá pokrytá sněhem a ledem a pobíhali tam formy života, o kterých jen mhlavou tušil, že vůbec existují. To on ho povolal před komisi kvůli záchraně lodi. To on měl pořád něco proti němu.

To, že by mohli být přáteli pochopil až potom.

Až potom co oba málem zemřeli.

Až potom, co si navzájem kryli záda.  

Až poté, co si to spolu vyříkali.

 

Byl tak zabraný do myšlenek, které se točili kolem Enterprise, posádky, přátel, jednoho až moc chytrého Vulkánce, jeho úžasného točicího křesla na lodi a jablka, co právě dožvykoval, že si ani nevšiml postavy, která se k němu přiblížila.

„Neměl by jste tu jen tak sedět, kapitáne.“ Ozvalo se nad ním a James se tak lekl, že mu zaskočil kus jablka. Chvilku se dusil, až se mu konečně povedlo zrádný kousek ovoce spolknout. Vzhlédl. Nad ním se tyčil jako zjevení Vulkánec, komandér, jeden z nejlepších studentů a jeho budoucí ‚nejlepší přítel‘. Spock.

Málem se začal dusit znovu. „Vy jste mě teda vyděsil!“ Jedno z černých obočích Vulkánce vylétlo nahoru. Proč si najednou Kirk připadal jak hloupé dítě?! „Jste na půdě akademie, kapitáne. Je logické, že se tu někdo objeví..“ Kirk si povzdechl a vstal. „Jsem... Jsme sice na půdě akademie, ale to neznamená, že mě někdo přepadne. A ještě k tomu jsem si tohle místo vybral záměrně aby na mě nikdo nenarazil.“ Při hovoru mával kolem sebe rukama, gestikuloval nedojedeným jablkem. Když viděl, že na Spocka nemá jeho řeč žádný účinek, povzdechl si a levačkou si prohrábl vlasy. Najednou ho něco napadlo.

„Co takhle začít od začátku?“ Upřel na něj své modré oči. Vulkánec se na něj podíval. „Od začátku, kapitáne? Myslíte tohoto rozhovoru či...“ Nestačil doříct, protože Kirk začal odmítavě vrtěl hlavou a hodil jablko doslova a do písmene za hlavu. „Ne!“ vykřikl rozjařeně. Tohle je dokonalá myšlenka... ne. Geniální.

„Začneme od začátku našeho vztahu.“ Vulkáncovo obočí opět vylétlo nahoru. Ale Kirk se tím už nenechal rozhodit. „Vím od...“ Zarazil se. Tamten Spock ho varoval, ať se o něm nezmiňuje. „Od důvěrného zdroje, že my dva bychom si mohli rozumět. Ale náš vztah se skládá jen z toho, že se jeden druhého snažíme trumfnout, hádáme se, pereme se a vůbec si neříkáme jmény. Pořád se oslovujeme kapitáne a komandére... Vykáme si!“ Spock se už už nadechoval, aby něco řekl, ale rázné Kirkovo gesto ho umlčelo. „Nejsme na lodi, aby to bylo zapotřebí, dokonce nejsme ani ve službě! Na co si říkat služebním postavením, které v danou chvíli ani nezastáváme?!“

Upřel na svého komandéra oči. Ten váhavě přikývl. „Zní to logicky...“ Kirkovi se chtělo skákat do vzduchu.

„Ok. Já jsem James Tiberius Kirk.“ Napřáhl před sebe ruku.

„ Jsem Spock“ Váhavě ruku vložil do té Kirkovy a potřásl s ní. Úsměv, který se objevil na tváři jeho kapi... ne. Kirka. Ten úsměv byl něčím výjimečný.

„Ok... Spocku. Co jste měl dneska v plánu?“ Aniž by čekal na odpověď, sednul si do trávy a pokynul, aby si Spock sednul vedle něho. Ten tak učinil. „Abych řekl pravdu, hledal jsem Vás, Kirku.“ Jamesovi unikl z úst dlouhý povzdech. Spock se na něj podíval a v očích se mu zračilo nepochopení nad tím povzdychem. James obrátil oči v sloup. „Ok. Jsem James. Ale skoro všichni mi říkaji Jimmy. Ano?“ Spock jen kývl na souhlas. „Hledal jsem tě… Jamesi, protože jsem se chtěl zeptat na Kobai aši maru.“ Jimmymu zmrzl úsměv na rtech. Když to Spock uviděl, dodal: „Chtěl jsem se zeptat přímo na to, jak jste ho obešel.“ James si oddechl. „Bylo to jednoduché. Dostal jsem se do programu skoro hned. Sice ho hlídalo pár bezpečnostních opatření, ale ty nebyly nic moc... promiň.“ Spock jen přikývl na srozuměnou a James pokračoval: „Pak jen stačilo přehodit pár dat. Aktivovalo se to tím, že jsem evakuoval zdravotnický personál.“ Usmál se. Konečně někomu řekl, jak to  udělal. Kostra o tom nechtěl ani slyšet a ostatní... Pf!

„Je to velice logické. Ale řekni mi jedno, Jamesi... proč jsi seděl celou tu dobu v křesle, točil se dokola a jedl jablko?“ Jimm ho obdařil dalším zářivým úsměvem, při kterém měla blízko k mdlobám nejedna dívka. Jenže Spock nebyl dívka. „Já vím. Mohl jsem alespoň předstírat, že se snažím něco urputně vymyslet, ale to by nebylo ono! Test jsem skládal už potřetí. Bylo by na nic, sedět, dumat a najednou přijít s geniální myšlenkou. To není můj styl! Takhle jsem vypadal jako někdo, kdo přišel jen posedět a sníst jabko. To, že jsem vyhrál, bylo pro všechny překvapení! A to je to, čeho jsem se snažil dosáhnout. Nic není nemožné, když si trochu poupravíme pravidla hry... a nejlépe ve svůj prospěch! Pro mě to v tu danou chvíli byla zábava. A moje ‚posádka‘ mi začala věřit. No přiznej. Kolik myslíš, že se najde studentů, co naleznou skulinu v tak geniálním plánu, nebo vůbec najdou odvahu se ti nabourat do systému?!“ Spock přikývl. Vše, co mu James řekl, bylo logické.  Jimmymu se z nepochopitelného důvodu rozbušilo srdce. Připsal to tomu, že dostal alespoň malé uznání od nejchytřejšího člena své posádky. Nic jiného za tím není!

Slunce se schovalo za mraky a jim byla najednou zima. „Co takhle jít do školy? Ne, že by tam bylo něco zajímavého, ale je tam teplo.“ Modré oči se setkaly s tmavě hnědými. „To je vysoce logické.“

Vstali, oprášili si kalhoty a vyrazili. James několika rychlými kroky dohonil Spocka. Spock byl vyšší než on... Vlastně ani nevěděl, proč mu na mysli vytanula zrovna tato myšlenka, ale byla pravdivá.

„Hej, Spocku. Víš že na planetě Delta Vega je DOCELA zima a DOCELA nebezpečná fauna?!“ „Byl jsem s tím obeznámen...“ James si odfrkl. „Ještě teď je mi zima, když na to pomyslím!“ „A neměl by sis tedy místo lehké mikiny vzít bundu?“ James měl najednou neuvěřitelnou chuť Spocka nakopat. Najednou se zarazil uprosřed pohybu. „Moment. To byl vtip! Ty jsi udělal vtip, Spocku!“ V mžiku ho dohonil. Spock jen dál upíral pohled před sebe, na stále se přibližující budovu akademie.

Když společně vešli, měl James Tiberius Kirk na rtech úsměv a tvářil se šťastně. Konečně doopravdy pochopil, co mu naznačoval ‚Spock‘ na Delta Vega.

 

Konec

 

A/N: Ehm. Je to napsané jen k filmu! Nemá to navazovat na jakoukoliv episodu či pokračování.

Hahaha. Miluji pairing SPIRK (Spock + Kirk). A moje maminka miluje Star Trek. Šly jsme teda spolu a zážitek to byl podle mého očekávání... Vůbec to nemá nic společného s tím, že jsem shlédla každičkou ukázku která se mi naskytla... *já nic – já muzikant*

Hned ze začátku vesmírná akcička – pak ‚pohodová‘ jízda autem – rvačka – Enterprise... Prostě jsem si to užila. Krev tekla, pár nepřátel jsem porazila, viděla jsem kapitána, kterej je menší než jeho komandér *promiň Kirku!*, porazila jsem neporazitelný program *bif baf -> Kirk*, zatočila jsem se v kapitánově křesle *jablko červenééééé!!!*... A viděla jsem ty dva jak se po sobě válej.... /to že se prali VŮBEC nehraje roli/ >:-)

Vřele doporučuji. Je to i pro ty co nikdy žádnej díl Star Treku neviděli. Toto je opravdu ÚPLNÝ začátek /a já se konečně dozvěděla jak Kirk porazil Kobai aši maru a jak při tom vypadal/ :-) Sama jsem Star Trek sledovala ještě z postýlky, když se na něj koukala mamka... a.... přiznám se. Tenkrát mě nenapadaly tytéž myšlenky jako mě napadají dnes *devil*

Ten kdo se v mých chaotických poznámkách nevyzná ať koukne na film xD

Přiznávám. Tahle jednorázovka je trochu mimo. Spock ani James by se takhle asi nechovali... ALE já je tak chci xD

Vlastně za toto vděčíte mému milovanému *mode kill* internetu, který jaksi nebyl *start mode*. Jinak by jsem se asi nerozhoupala.

A poznámka nakonec. Přeji VŠEM krásné, OKOUZLUJÍCÍ, vzrušující prázdniny a hlavně PLNÉ zážitků.

„Warp 4!“  „Žijte dlouho a blaze!“ :-*

 

Beta-read: Redmoony
-> řekni.... Co já bych si bez tebe počala? Ne. Neříkej! Já to vlastně vědět nechci! xD

 

*zakousla se do velkého červeného jablka*

 

 

 

 

 

 

Poslední komentáře
24.08.2016 12:07:10: www.dedra-katalogy.cz Dedra Aviváž za bezva cenu, Dedra registrace zdarma - Slevy Dedra
03.04.2016 09:05:05: Uniq spolupráce http://www.cesky-parfem.cz/ Sleva 30% - Uniq cosmetics - parfémy Uniq cosmetics
22.06.2012 22:48:53: když cmkos portal tak jedině originální slevové nabídky na www.akcez.cz
19.06.2012 10:13:06: www.optikamaja.cz Multifokální brýle
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo