Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

Jednorázovky

Tam za domem

Protentokrát berte 18+ vážně, děti xD
Dárek pro vás k Halloweenu 2009!

Tam za domem
v  temném koutě, číhá na tě.
 Číhá – loví,
až mu špičáky z tlamy vyčuhují.
Myšlenka na krev   už se v něm všechno vaří.
Jen počkej, až se mu něco ulovit konečně zadaří.

  
Červená, žlutá, černá. Všechno se to dnes míchá dohromady a slévá do jednoho slova. Halloween.  Tmavovlasý muž se ušklíbl. Tento hloupý svátek… I když. Snad žádný jiný den v roce nemá takovou příležitost se pořádně přiblížit k lidem.

Lidé jsou křehké skořápky.
Ach jak ti jsou naivní a hloupí.
Mají ho za kejklíře či dobře vytvořenou masku.
Však on nemá masku, ale svou pravou tvář.
Špičáky ostré – špičaté, ach jen radost je zabořit do měkkého krku….

„Pedro! Už zase ses ponořil až moc hluboko do svých myšlenek!“ Tmavovlasý muž pozvedl hlavu a spatřil mladíka se střapatými zrzavými vlasy. Jeho šarlatové oči zářily do tmy jako dva drahokamy.
„Grande, co ty tady? Myslel jsem, že už se dnes neukážeš….“  Grande se usmál, při čemž mu z úst vykoukly dva špičáky. „Ty si myslíš věcí…“ A bez jakéhokoliv varování se vrhl na Pedra. Ten jen stačil zalapat po dechu a už se na něj tisklo pružné mladé tělo, které chtělo pozornost. Moc pozornosti.

Žhavá ústa se o sebe třela,
polibky hluboké nasávala.
Tam kde byla vášeň, krev a chtíč,
nebylo už ničehož nic.

Když se od sebe konečně odrhli, oba cítili tlak ve slabinách. Grande spokojeně zapředl. „Tak přece mě chceš!“ Pedro se usmál. „Tebe? Vždy!“
Grande se samolibě ušklíbl. „To je dobře. Protože já tě chci moc…“  S tím vzal Pedrovu ruku a vedl ji ke svým slabinám. Ten zkušeně zmáčkl. „Moc?“ Broukl. „A budeš chtít ještě víc?“ Tlak ruky zesílil. „Ano!“ Ruka přejela ještě jednou přes látku kalhot, které už sotva držely pod náporem rychle rostoucího penisu.
„Dobře. Chceš to. Tady? Není tady na to přeci jen moc lidí?“ Něžné kousnutí do krku.

Dvě horká těla se o sebe třela,
tam za domem.
Ach tak honem, honem.
Odpověď chci znáti na otázku svou,
jinak máš smůlu, hošánku můj!

Grande naklonil hlavu, aby měl Pedro lepší přístup k jeho krku. „Ano!“

Že se vůbec ptáš,
vždyť důkaz před sebou máš!

„A co když náš někdo uvidí, no?“ Otázal se Pedro a lehce Granda kousl do krku. Zrzek obtočil jednu nohu kolem pasu druhého, aby dal najevo, jak moc  ho chce. „A myslíš, že mi na tom teď záleží? Bože, Pedro, chci tě teď a tady. Kolik slov je ještě potřeba, abys mi uvěřil!?“ 
V tmavých očích se zablýsklo a úsměv odhalil bílé špičáky.

Ty víš, co chci,
ty mi to vidíš na očích,
tak klekni, ať se svět ze mnou zatočí!

Grand bez jakéhokoliv dalšího slova klekl na úroveň Pedrova poklopce. Dýchl a pohledl nahoru. Pedro přikývl a zavřel oči. Jen tohle miloval… Samozřejmě kromě sexu, ale tohle se s tím pomalu dalo srovnat…
Grand rozepl sponu na pásku, knoflík, zip… Začal kalhoty stahovat dolů, ale přitom pořád neopomínal dýchat na rozkrok Pedra.

Kalhoty u kotníků máš
už jenom  látka tenká – a jsi můj.
Vzdycháš, sténáš, chceš to víc a víc.
tak řekni, jak moc si mě ceníš!

Spodky nebyly žádnou překážkou a Grandovi se konečně naskytl pohled na Pedrův penis. Horký, pulsující, čekající. Ze žaludu už vytékala tekutina a Grand pocítil v puse sliny. Neodvážil se hádat, jestli to bylo chutí, nebo obyčejným Pavlovovým reflexem.*  Ale myšlenky musely stranou…
Celý penis nejdřív důkladně olízal a pak ho teprve vzal do úst.
Díky dobrému sluchu a celkem bohaté zkušenosti si dokázal představit Pedra, jak se opírá o zeď,  tiše sténá a zatíná prsty do omítky domu.
Jemně vzal do úst nejdříve žalud a obemkl ho rty. Začal broukat. Věděl, co dokáže Pedra pořádně nažhavit…
„Dost!“ zazněl pevný hlas, ruka ho vytáhla z kleku nahoru a rázně přirazila na zeď.
Grand se poslušně otočil čelem ke zdi a roztáhl nohy.
„Ach ano, ty děvko!“ S těmi slovy mu Pedro serval kalhoty rovnou i se spodním prádlem a už rukou vklouzl k dírce druhého muže.  Grand se vypnul proti prstům a zasténal.

Zastenání se linulo tmou,
tak si mě vezmi lásko,
s tou pýchou svou!

„Tak pojď!“ Zavrčel Pedro a pronikl dalším prstem. Grand se pod ním neovladatelně třásl a sténal.
Najednou se nad nimi ozval smích dětí. Oba ztuhli a podívali se nahoru. Bylo tam okno – otevřené okno.
Ticho mezi nimi prolomilo až další zasténání s tichým: „Dělej!“ Pedro zavrčel, přidal další prst a kousl do ramene před sebou. Z ranky vytekla krev.

Krev je červená jako můj chtíč.
Tak si mě ber a křič.

Pedrovi se zdálo, že už bylo dost otálení a tak bez jakéhokoliv varování do Granda přirazil. Tvrdě.
 „Tak úzký,“ Zavrněl do Grandova ucha a olízl ho.
Ten se pod ním vypjal a ztěžka dýchal.
Bolelo to, strašně, ale věděl, že o to lepší bude pokračování.

Pedro lehce přirazil. Grand si uvědomil, že už to jen lehce pálí a tak přirazil dozadu na Pedrův penis. Ten spokojeně zavrčel a začal pořádně přirážet.
Naplno dovnitř, úplně ven.
Grand, pokud to vůbec bylo možné, ještě víc roztáhl nohy a jednou rukou sklouzl mezi svá stehna, aby mohl zpracovávat své vzrušení. Jakmile to udělal, Pedro přirazil opravdu prudce a se slovy: „To je moje!“ ho sám začal třít do rytmu přírazů, které se stávaly čím dál drsnější a chtivější.
Grand se raději pořádně zapřel rukama, které měl o hrubě omítnutou stěnu rozedřené skoro do krve.

Oba cítili, že za chvilku budou.
Pedro Granda znovu kousl do ramene a stiskl. Zrychlil pohyby, naposledy přirazil a bouřlivě vyvrcholil.
Grand to cítil, hluboko ve svém těle. Pedrova ruka se však na jeho penisu nezastavila, ba naopak. Zmáčkla ho a pořádně zatáhla. To byl konec.
Jeho orgasmus byl úžasný a ohlušující.
Ještě jim trochu zvonilo v uších, když Pedro vytáhl svůj ochablý penis, znovu se přitulil ke Grandovi a začal mu lenivě lízat krev z rány, kterou způsobil. Ta se začala sama zacelovat.
Noční tmou zněl jen smích děti a jejich těžké oddechování.

Ohňostroj před očima mám.
Tam do nebe jsi mě vzal,
a já nechci dolů,
tak pojď,
já chci znovu!

Když se od sebe konečně odlepili a pohlédli si vzájemně do očí, něco se mezi nimi změnilo. „Taky bychom mohli jednou strávit Halloween normálně,“ postěžoval si Grand a kontroloval stav svých kalhot. Nad spodním prádlem ani neuvažoval , věděl, že ho stejně za pár hodin, ne-li minut, nebude potřebovat.
Pedro se ušklíbl. „Ale to by nebylo ono, drahý…“ Něžně jej objal okolo pasu. „A přeci jen – nezačal sis ty? Vždy?“ Ďábelský úsměv přelétl přes tvář Granda. „Jo – alespoň vím, jak moc mě chceš…“
Pedro se zasmál. „I ty jeden…to ti nestačí moje slovo?“
Grand se uličnicky usmál. „Většinou ano, ale tohle je výjimka.“ Vklínil nohu mezi ty Pedrovy. Ten zasténal. „Druhé kolo?!“ Grand zamrkal řasami. „Jen druhé?“

Když tě mám v náručí,
svět se hned hezčí zná.
pro tvůj úsměv snesl  bych cokoliv,
což ty v paměti máš.
A patřičně toho využíváš.

 

O ulici dál se ozýval smích dětí. Nikdo si nevšiml páru dospělých mužů, který se držel za ruce a mířil do nedalekého temného lesa.

KONEC

Poznámka autorky:
Určitě jste si všimli, že text je prokládaný takovými veršíky, které souvisí s textem psaným normálně. Tohle jsem udělala poprvé a docela mě to bavilo. Snažila jsem se jimi vyjádřit co se tam děje mimo vnímání postav a celkově, abych ty jednotlivé části zvýraznila. Doufám, že se líbilo. Jo a vím, že se mi to občas i nerýmuje xD

Taky jsem tady nechtěla navodit příliš strašidelnou atmosféru. I když je to na Halloween. Já vím. Něco by tam být mělo, ale zkuste si do sexu kromě krve, slin a vášně (pomalu nevím, jestli se mi alespoň to  povedlo),  přidat něco strašidelného! Musej vám stačit dva upíři co si to rozdávaj za rodinným barákem plným děti.

Grand se původně jmenoval Grend. Proč? Protože, když jsem psala Grend automaticky jsem míto E dávala A – a tak vznikl Grand. Jméno jsem si vymyslela.  Ani nevím jak – prostě mě napadlo. OK. Mohl za to fakt, že nemám kalendář se jmény. Pak by to bylo i lepší a třeba i rajcovnější, ale smůůůla. Je to takhle a basta >:-)

* nemám zde na mysli ten pokus s  jídlem, psem a žárovkou. Ale zcela jiný. Ehm. Musím to vysvětlovat dál? *rozhlédne se kolem sebe* Asi jo. Prostě, když TO (miluju označovat penis či jiné věci kolem sexu s přístupností od 18ti slovem TO) uvidí, tak začne slintat… Chápete? Uhm. Prostě to dělá tak dlouho, že jeho tělo si prostě uvědomí, že když TO uvidí, tak to bude i dělat TO a tak už hromadí sliny v puse, aby TO šlo lépe…
 - tohle je mezi náma strašný s tou cenzurou *smile* 

Beta-reader: Redmoony (ta jediná umí kouzlit tou záhadnou formulkou jménem gramatika) J

Poslední komentáře
01.11.2009 11:34:41: pěkná povídka, moc hezky se mi četla, moc ráda bych řekla, že se mi líbil děj, ale tam vlastně ani m...
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo