Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

Harry Potter a dědictví krve

5. kapitola: To nedopadne dobře

 

5. kapitola: To nedopadne dobře

 

  Jeho kmotr se svíjel v křečích na zemi. Nad ním stála Belatrix a ve tváři šílený výraz. Očima přímo hltala jak se jeho kmotr svíjí na zemi v bolestech. Harryho najednou popadla zloba, vztek ale také bezmoc, kterou teď cítil. Nemohl svému kmotrovi pomoc. Nijak.

   Ale vlastně jeden způsob by tu byl. „Hej! Tebe to asi hodně baví, že“ houkl Harry na Belatrix. Ta se s trhnutím otočila. Oči se jí rozšířili překvapením. „Co ty“  nedokázala ani dopovědět. Byla překvapená. Věděla, že její úžasný bratránek jde pro svého kmotřence. Ale myslela si, že jakmile slavný Harry Potter uvidí smrtijedy vezme nohy na ramena. Nejednou pochopila proč jim pán řekl ať si na něj dají pozor. Prý, že: Pan Potter byl je a hlavně bude vždy tajemstvím jak pro mě tak pro Brumbála. A pro vás především. Mějte se vedle něho na pozoru, vždy! On totiž vždy překvapí“ ano takto jim to mistr říkal. Myslela to jako zbytečně ale teď se ukazuje, že si bláhově věřila. I ostatní smrtijedi se na něj vyděšeně podívali. Aha.
Nebyla jediná. 

***

  Všichni čtyři co byli v kuchyni sedívali někam jinam. Brumbál na neznámou, Remus někam na stůl, muž za ženou se díval na dveře a neznámá…ta si míchala lžičkou čaj.

„Asi bychom se měli představit“ pronesla do ticha. Brumbál k ní prudce vzhlédl. I Remus vypadal překvapeně.

„ Toto je můj syn a jmenuje se Florian“ a přitom ukázala na může za sebe. Ten mírně sklonil hlavu.

„A já jsem…“ přitom si sundala kápi. Odhalily se tak její do účesu udělané vlasy. Jejich barva byla zvláštní. V jednom okamžiku se zdály světle blonďaté a v druhý se zdály stříbrné.

Brumbál zalapal po dechu. Jí už viděl! Ale na obraze, na němž byla…

 

***

 

„Na něco jsem se Vás ptal“ řekl Harry Belatrix. Moc si v tomto směru věřil. A nejhorší bylo, že to věděl. Vždyť jich bylo… dvacet a on byl sám. A aby toho nebylo málo. Stojí proti nim s poloviční zásobou kouzel. S malou nadějí ale velkou odvahou.

No jak to říkala Hermiona? Ano. Mám záchranářský komplex. Prý mě jednou zabije. No. Vypadá to, že se to asi stane. Hermiona předci musí mít vždy pravdu. Ale teď by jí mít nemusela. To opravdu ne!

Natáhl pravou ruku ve, které měl hůlku, namířil jí na Belatrix.

Ta se nehla.

Harry se podíval na ostatní smrtijedy.

Ty na tom byli podobně.

Tedy koukali na něj jako by se tam objevil duch svatý a řek jim, že budou muset nosit růžoví hábity.

Najednou uslyšel za sebou jak se kmotrův dech uklidnil. Harry se slabě usmál. Tak tedy Sírius upadlo milosrdných mdlob. Aspoň někdo se něčím nemusí zatěžovat. Ale Harry také pochopil, že jestli kmotr mdlob musí nebo musel mít velké bolesti. To nechtěl. Nechtěl aby někdo trpěl kvůli němu.

Zamyslel se a to dělat neměl. Jeden ze smrtijedů na něj poslal kledbu.

 

***

 

Jedny tmavě modré oči se pátravě rozhlédly kolem dokola. Nic se viditelně nezměnilo ale…

Magie. Ano magie začala kolem vířit jako zběsilá. Všechny druhy magie.

Nikdy neviděl, že by se černá a bílá magie tolik protínaly a to jediném bodu!

Bože! To nedopadne dobře!

 

***

Brumbál už se nadechoval aby něco řekl. Jenže Florian udělal něco co se nečekalo.

Přešel ke dveřím a prudce je otevřel.

Dovnitř spadla dvojčata Fred a George.

Celí rudí vstali a vyhýbali se pohledu Floriánových očí.

Místo toho aby si neznámá zakryla obličej zpět tak vstala a šla k dvojčatům.

Oni zvedly hlavy a podívali se na ni. Bylo z ní cítit, že to co řekne nebude přívětivé.

 

 
Poslední komentáře
12.04.2008 20:02:35: Zajímavá povídka, už se těším na pokračování.
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo