Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

Harry Potter a dědictví krve

4. kapitola: Magie kolem

4. kapitola: Magie kolem

 

  Harry zavřel oči a doufal, že se něco změní. Otevřel je. Pořád byl tam kde byl a nic se nezměnilo. Tedy kromě toho, že Sírius měl na tváři krátkej škrábanec od kledby, která se mu jen tak tak vyhnula. Opět je zavřel a když je otevřel byl…

Uviděl kolem sebe černo a pak…Zdálo se mu jako by byl k kopce a přecházel z jedné strany na druhou.

Oči zavřel.

Když je otevřel byl zas pod autem. „Co to..“ nechápal.  Najednou uslyšel jak jeho kmotr zasténal bolestí. Někdo se chladně zasmál. „Tak copak bratránku? Nemůžeš vstát? Mám ti pomoc? Tak chceš! Odpověz, když se tě na něco ptám“ chladný, odměřený hlas, který patřil jen jediné osobě. Belatrix .

To donutilo Síriuse ihned vstát na nohy. Harry chtěl vylézt zpod auta a pomoc svému kmotrovi. Ale najednou cítil obrovskou touhu zavřít oči. Tak je taky zavřel. Najednou cítil sílu. Sílu. Která proudila do něj. Cítil taky sílu kolem sebe. Jak se kolem něj točí. Najednou slyšel kroky. Mnoho kroků. Trhavé nádechy. Cítil magii v hůlkách. Neotevřel oči. Nechtěl. Co by viděl kdyby je otevřel?

Ale děsilo ho co všechno vnímá. Najednou uslyšel tiché vyřknutí kledby. Kledby, která se nepromijí.

 

***
V ústředí F.ř.

   Ozvala se rána jako z děla. Všichni přítomní tam okamžitě obrátili hlavy. Členové ihned vytáhli hůlky. Neznámí se tam jen podívaly a kroutily svými hlavami. Byla to Tonksnová. Chtěla si vyndat lžičku aby si mohla zamíchat čaj. Jenže to nějak nevybrala a trochu víc zavřela šuplík. Tím se zakymácela celá skříň na příbory. No a… Konec si snad domyslíte. Správně. Celá skříň spadla. Ale než spadla vypadaly z ní všechny příbory. No prostě…

Být nešikovný se nevyplácí. Prach usedl a byla vidět celá rudá Tonkinová jak v jedné ruce drží čaj a v druhé tu osudovou lžičku.

Neznámá si povzdechla. Vytáhla hůlku a s jedním ladným mávnutím narovnala skříň, zastrkala šuplata zpátky a dala do nich příbory.

Všichni na to samozřejmě na to čuměli jako tele na nový vrata. I ti co přišli s tou ženou. Dokonce ani Brumbál se nějakým způsobem neovládl a otevřel svou…pusu dokořán.

„Mohu dostat čaj?“ Optala se žena konverzačním tónem.

„Jistě. Posaď se“ vzpamatoval se Remus. To Brumbálovi vyrazilo dech. Remus ji znát může ale, že by ji mohl tykat?  To je na jednu návštěvu trochu moc.

Remus došel k ženě a slušně jí nabídl židli.

„Molly, mohla bys prosím uvařit čaj?“ Optal se Lupin paní Weasleyové. Ta se na nic nezmohla jen kývla. Ke stolu si přisedl i Brumbál. Remus si sedl doprostřed.

Za ženu se postavil mladík s hnědými vlasy a nevyzpytatelně se lesknoucíma očima. Dal ženě obě ruce na ramena.

„Odejděte. My to tady nějak přežijeme“ řekla žena a k tomu pokynula rukou. Jedna postava vykročila a už chtěla něco namítnout. Ale pak rezignovaně sklonila hlavu a zmizela. Ostatní udělali to samé a zmizeli pryč.

„Tak Brumbále máme klid“ řekla. „Teď je na vás aby jste odvolal své lidi“ přitom pokynula rukou směrem k členům. Brumbál sklouzl pohledem ke svým lidem.

„Dobrá bude po vašem. Jeďte.“  Řekl členům. Proti tomu se ihned všichni ohradily. „Nemůžete tady zůstat! Bůh ví co se Vám s nimi stane! Nevíme kdo jsou! Můžou být nebezpeční!“ Komentáře ze všech stran.

Brumbál si povzdech. Tak takhle to nepůjde.

„Můžu si tu tedy nechat jednoho člena? Jako vy“ optal se Brumbál.

„Ano samozřejmě“ kývla.

Brumbál začal uvažovat. Tak koho si mám vybrat? Kdo umí vyjednávat, je diplomatický a trochu ty dva zná? Remus!

Lupin už dávno s nimi neseděl u stolu. Byl na odchodu.

„Bude tu s námi Remus Lupin, jestli tedy souhlasíte“ při těch slovech se Remus otočil překvapeně ohlédl na Brumbála. Ona je kývla. Usadil se tedy k nim ke stolu.

 

***

 

   Ve tmavé cele nervózně přecházel vysoký muž.  Rychle se otočil a šel na druhou stanu své kopky. A zas. Vždy prudce, že za ním jeho kabát zavlál.

Snad poprvé nevěděl co má dělat.

Nejenže poskytl chlapci něco o čem se teď ani nemá dozvědět ba ani zavadit. Ale také najedno kolem sebe cítil obrovské výbuchy energie. Něco se děje a on ani neví co!

Znovu došel na konec své kopky a chtěl se obrátit.

Jenže to neudělal.

Něco se změnilo.

****

 

Harry vylezl zpod auta a to co uviděl ho zděsilo.

 

Poslední komentáře
04.10.2016 19:46:42: fakt napínavé, vůbec se mi nechce zastavovat kvůli komentářům, ale nechci autorce zkazit radost ze p...
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo