Slash and Shonen-ai

Tam kde se snoubí země s nebem

The Turmoil Within

1. kapitola: Magie bez hůlky zachraňuje životy

beta-reader: Redmoony a Darkside

 

Autor:

Ze zkušeností jsem se naučil, že mi může být jedno, co si o mně myslí ostatní. Prosím, můžete mi posílat hnusné dopisy. Potřebuju se něčemu zasmát. Ale konstruktivní kritiku budu brát v úvahu a zlepším psaní.

Upozornění: Nejsem majitelem světa HP…                                 

                                          

                                          ***

 

Kapitola první: Magie bez hůlky zachraňuje životy

 

V kuchyni malého Londýnského domku seděli u stolu dva muži a   právě se tiše dohadovali. „Remusi! Ty víš, že mu zlomíme srdce,   pokud mu to řekneme!“  zběsile šeptal ten s dlouhými vlnitými vlasy a ze strachu z nezvané návštěvy neustále pokukoval po dveřích. „Musíš mu to říct, Siriusi. Bude zuřit, jestli se to dozví od někoho jiného…“ zareagoval okamžitě vlkodlak a frustrovaně mával rukou ve vzduchu. Sirius potřásl hlavou. „Kdo jiný, kromě nás dvou, o tom ví? Nikdo. A já mu to říct nemůžu…“ zanaříkal. Remus si povzdechl a napil se vlažného mátového čaje.                                                                                         

Po dobu pěti týdnů se stalo tolik věcí… Voldemort shromáždil více svých následovníků, Popletal onemocněl a odstoupil ze svého místa, opouštějíc nekrytou pozici. Malfoye seniora pustili z Azkabanu bez soudního řízení a Sirius přežil závěs a vrátil se na Grimmauldovo náměstí 12.                                                                                         

Dnes bylo 24. srpna a… a věci vůbec nevypadaly dobře…

    „Jak si asi bude vysvětlovat, že najednou vypadá přesně jako ty?“ černovlasý muž se smutně pousmál. „Ženy se po něm budou otáčet, viď, Moony?“ zahleděl se na stěnu a náhle jako by vystřízlivěl.

„Chci mu to říct, opravdu chci, ale myslím, že bude lepší, když to zjistí až po této válce.“ Sirius si nervózně pohrával se svými prsty. „Harry není hlupák. Až zjistí, jak vypadá, tak se neoklepe jako pes.“ Informoval ho Remus, zatímco jeho společník si olízl rty a přikývl. „Ale… jak mu to mám říct...? - ,Harry, já…já jsem tvůj otec. Daroval jsem spermie. Vím to už od tvého narození, ale cítil jsem, že bych ti to neměl  říkat.‘ to přece nejde… bude se na mě zlobit… hodně zlobit, protože jsem mu to neřekl dřív…“

   Veškerý hovor utichl, když do místnosti vešel Ron s rodiči. „Harry bude tak šťastný, že jsi v pořádku, Siriusi. Jsem si jistá, že přijde už dnes a že vy dva budete moci strávit nějaký čas spolu.“ řekla Molly, přešla napříč kuchyní a muže obejmula. 

Nikdo si nevšiml, že Ron stojí v tmavším rohu kuchyně a ohrnuje ret. Chlapcův pihovatý obličej byl vybledlý, jakoby strávil všechen svůj čas v tmavé místnosti. „Co jsi dělal?“ zeptal se ho Remus „Měl jsem se perfektně, pane profesore.“ Odpověděl sladce, bez jakékoliv tvrdé emoce. Sirius pozvedl obočí. Srdce mu říkalo, že Ron v sobě nosí něco hořkého, něco, co se dralo na povrch.

   „Rone, ty jsi letos od Harryho nedostal žádné dopisy?“ optal se Remus, vstal a došel k umyvadlu. Mladý muž obrátil oči v sloup a jeho prsty sebou lehce škubly.
 „Ne, pane profesore. Nepřišlo mi nic. Vám snad ano? Myslím, že se setkáme na nádraží. Ale možná je až příliš zaneprázdněn pózováním pro fotografy a kameramany…“

„Harry s námi letos v létě nebyl v kontaktu. Mysleli jsme, že alespoň  tobě poslal nějaké dopisy, ale vidím, že ne.“  pronesl udiveně vlkodlak.

Sirius prudce vstal a loktem přitom shodil na zem šálek, jenž se při dopadu roztříštil na kousky. „Harry je v maléru!“ vykřikl a cítil, jak mu srdce sevřela ledová ruka strachu.

             Remus zatřást hlavou a zamračil se. „Nevíme to jistě, Tichošlápku. Půjdeme se na něj podívat jen v případě, že zůstaneš tady. Hrozí totiž, že tě někdo uvidí a co potom?“ Remus Siriuse znal a věděl, že tu nebude chtít sedět se založenýma rukama.  „Nemůžeš to risknout, už kvůli Harrymu ne.“  

   Sirius se posadil.                                                                                      

„Půjdu s tebou, Remusi.“ Prohlásil Artur a líbnul manželku na tvář.

            Nikdo nevěnoval pozornost Ronovi, který opustil místnost se zamyšleným výrazem. Najednou se však jeho oči rozjasnily pochopením.

 

 

Mezitím:

            Šestnáctiletý chlapec ležel na posteli a očima hypnotizoval strop. Toto léto pro něho bylo peklem, neboť se vyrovnával se ztrátou kmotra a strýčkovou závislostí. V den, kdy se vrátil do tohoto domu, objevil jeho novou potřebu - utápět se v alkoholu. Strýc přes Vánoce ztratil práci a jeho manželka i syn ho opustili, nejspíš kvůli někomu bohatějšímu. Plně ji rozuměl. Jen se pozastavoval nad jejím chováním. Byla schopná zajistit dohled nad domem. Jedna z mála chytrých myšlenek, které u ní zažil... a tentokrát byl rád...

            Harry sebou škubl, když si vzpomněl na všechny rány, které obdržel. Řád… slíbili, že se o něj postarají, ale svůj slib nedodrželi…  

Z fyzické a Emociální bolesti se mu dělalo špatně.  Jeho vnitřnosti omotával neviditelný had zoufalství. Přátelé mu celé léto nenapsali... a když se jakákoliv sova odvážila k domu, tak ji Dursley sestřelil ještě za letu. Stalo se to asi čtyřikrát.
           Hedvika byla také jednou z  obětí. Naštěstí nebyla zraněna smrtelně a teď seděla v koupelně. Kdykoliv Harry potřeboval na toaletu, musel ignorovat vyčítavý pohled žlutých očí. Neustále musel na ty polomrtvé oči myslet a jeho žaludek proto udělal kotrmelec. Obvykle pomáhal pláč. Ale on se cítil rozhněvaný. Na Brumbála, na jeho hlášky a sliby. Minulé léto zajistil, aby nebyl zavřený, ale o letošku  nepadlo ani slovo... stejně jako o věcech, které musel udělat pro kouzelnický svět. Harry se chtěl posadit, ale jeho tělem otřásly silné bolesti.

           Další věc, která se stala v průběhu léta, byla změna jeho vzhledu. Svaly na rukou, břichu, nohou a hrudníku se zpevnily. Ovšem… ne že by si stěžoval. Daleko větším šokem se staly jeho vlasy, sahající až po bederní část zad. Nebyl na tak dlouhé vlasy zvyklý a pořád se někde zachytával. Zdálo se však, že budou vždy vypadat chaoticky. Jeho obličej se také výrazně změnil.  Místo mladého chlapeckého obličeje měl teď  více mužnosti. Jeho tělo mohlo hovořit o tom, kolik zlého zažil, ale v jeho očích byl stále nádech zranitelnosti a bezbrannosti. Měly  zelenou barvu, jasnější než kdy dřív, a výraznější mandlový tvar. Harry také pracoval celé léto venku a jeho kůže tak získala hnědý nádech. Nový vzhled jím nezůstal opomenut. Nebyl hloupý, viděl, že se podobá své matce a později i svému kmotrovi.Teď vypadal, když ovšem opomenul modřiny, nacházející se po celém těle, velmi hezky.

         Harry slyšel na schodech dupot. Bylo zcela jasné, KDO po nich stoupá. „Och… znovu už ne… prosím…“ zasténal tiše. Dveře se rozlétly a dovnitř vpadl jeho strýc se zbraní v rukou. Chlapec se zapřel zády o zeď, bál se. Vernon byl opilý, modré oči, rozšířené bláznivou posedlostí, nesoustředěně těkaly po místnosti, po chvíli se zastavili na strachem schouleném chlapci. „škoda, že musím zabít něco, co vypadá jako ty, mohl by jsi být užitečný na rychlovky.“ Harry na něho zaostřil pohled… Tohle opravdu řekl jeho vlastní strýc? Muž několikrát naznačoval tahání břitvou po jeho zápěstí, ale že by opravdu byl schopen ho zabít…? Nastalé ticho proťaly dva výstřely s pistole, které se stejnou razancí následoval další.

 

Mezitím:

 

    Remus a Artur právě vstupovali do domu, když zaslechli  výstřely. Podívali se po sobě a urychleně vyběhli po schodišti do patra. Remus doufal, že nejdou příliš pozdě, neboť jeho vlkodlačí smysly zaznamenaly bolest a smrt. Prudce otevřel dveře a vydechl zděšením.    Vernon ležel v tratolišti krve uprostřed pokoje, kousky mozku všude kolem a otvor po kulce uprostřed čela. Harry měl prostřelený hrudník a v rukou pistoli. Remus zaznamenal, že mladý kouzelník opravdu vypadá jako Sirius, ale neměl čas se nad tím pozastavovat. Popadl chlapce do náručí a přemístil se na Grimmauldovo náměstí.

                                       

                                                

 

                                              ***

 

Poznámka autora: Otázky, na které se asi budete ptát:

Ano, Ron není jediný s tímto názorem.

Z nějakého důvodu jsem mu tuto cestu přisoudil…
Ano... Harry měl ve svých rukou zbraň a zastřelil svého strýce. A jak? Je přece kouzelník, ne?

 

Poznámka překladatelky: OMG! To bylo něco!
Harry zakopává o vlasy a Sirius by měl najít dobrý vysvětlení :-)
Doufám, že jste ten první týden ve škole přežili zdárně a bez úhony (neplatí pro učitele xD ).

Zvláštní poděkování patří mé ÚŽASNÉ beta-readerce Redmoony. Za její čas, ochotu, že to se mnou nevzdala (, nezbláznila se^^)  a ÚŽASNÉ rozhovory na ICQ (však ona ví, že? ^^).
A pak je tu ještě  jeden beta-reader... Darkside. Moc nám s Redmoony pomohl. Patří mu tedy MOC velký DÍK. Děkuji...


 

Poznámka beta–readky: Nikdy bych nevěřila, jak je oprava překladu náročná… několik vět jsem musela řešit s Kleo. Jo, u angliny porozumět neznamená pochopit, jak nám učitel vtlouká už čtvrtým rokem do hlavy… Doufám že se vám dobře četlo. A než napíšete (teda doufám, že napíšete :D) koment, tak myslete na jedno: Všichni jsme jen lidi…

 

 

Poslední komentáře
29.05.2011 21:36:34: Ahojky, je to super, prosím můžeš tu dát odkaz na originál? Díky
18.11.2009 15:06:52: Kdy bude pokračování?smiley${1}
03.09.2009 18:11:40: moc pěkné těším se na dalšísmiley${1}
16.07.2009 16:46:06: to sem četla jedním dechem, budete to dále překládat? Byla by toho škoda...
 
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout. - L. de Crescenzo